17.04.2011
**bez titulku**
v rubrice co čtu
Riikka Pulkkinen: Totta
„Pravda“
- vydalo nakladatelství Otava, Helsinki 2010
Román je příběhem rodiny, jejíž tři generace spojuje tajemství. Příběh se odehrává v několika liniích. Otec a dědeček rodiny je malíř Martti, který je ve Finsku známým umělcem. Matka a babička Elsa je dětská psycholožka, která ale nyní umírá na rakovinu. Jejich jediná dcera Eleonoora má sama dvě dcery, Annu a Marii. Marie je z rodiny jediná, kdo v románu nemá vlastní prostor, stejně jako manžel Eleonoory a otec Anny a Marie.
Celý článek
. .
.
3.12.2010
**bez titulku**
v rubrice co čtu
Olli Jalonen: Poikakirja
- vydalo nakladatelství Otava, Helsinki 2010
Vypravěčem příběhu je Olli, který v knize prožívá léta svého života mezi sedmým a jedenáctým rokem věku. Olli žije s rodiči a čtyřmi sestrami v rodinném domku na malém městě. Nejstarší ze sourozenců je Anna-Liisa, druhá nejstarší dvojčata Outi a Eini, po nich následuje Olli a nejmladší je Pieni (Maličká), ke které má Olli ze všech sester nejblíž. Pieni je poněkud zvláštní a když Olli začne školu, mnohokrát se podivuje tomu, jak si Pieni bez problémů zapamatuje všechno, co se starší sourozenci v potu tváře biflují do školy. Pieni má fenomenální paměť a Ollimu nepřipadá divné, že Pieni nezačala školu v době, kdy měla. Olli věří, že Pieni bude tak dlouho doma, dokud se „její spolužáci“ nedostanou na úroveň, kde je ona teď, a až pak se k nim Pieni ve školní docházce připojí. Čtenář o něco dříve než Olli z náznaků okolí pochopí, že Pieni je mentálně postižená.
Celý článek
. .
.
18.11.2010
**bez titulku**
v rubrice co čtu
Anja Snellman: Parvekejumalat
- vydalo nakladatelství Otava, Keuruu 2010
Anis je téměř normální dívka, která chodí do školy, dobře se učí, hodně čte a zajímá se o ochranu životního prostředí. Od spolužáků se však liší – nejen barvou kůže, ale především vírou svých rodičů. Anis je Somálka a její rodiče jsou muslimové. V muslimském světě vládnou muži, ženy poslouchají své otce, muže a syny na slovo a dcery mají jediný úkol – vdát se (nebo spíš být vdány) a porodit manželovi syna.
Celý článek
. .
.
7.11.2010
**bez titulku**
v rubrice co čtu
Olli Jalonen: Yhdeksän pyramidia
„Devět pyramid“
- vydalo nakladatelství Otava, Keuruu 2000
Příběh je zprávou o cestě napříč Evropou, do devíti měst navštívit devět pyramid, která se musí stihnout za 24 hodin. Tříčlennou pracovní skupinu tvoří vypravěč, který celý nápad vymyslel, architektka Silla a technik Martti. Tito tři spolu dovedli k úplné realizaci nápad, který se ve vypravěčově hlavně rodil velmi dlouho; to však zbylí dva členové skupiny neví. Celý podnik zabral dva a půl roku a jeho výsledkem je devět pyramid, které představují devět živlů či základních prvků: pyramida v Krakově znázorňuje zemi, pražská oheň, bruselská kouř, pyramida v Santiagu de Compostela světlo, avignonská vzduch, pyramida v Boloni představuje čas, helsinská je postavena z ledu, bergenská ze sněhu a islandská zastupuje vodu.
Celý článek
. .
.
2.11.2010
**bez titulku**
v rubrice co čtu
Kari Hotakainen: Bronks
- vydalo nakladatelství WSOY, Juva 1999
Příběh románu je zasazen do miniaturního světa, který se částečně překrývá s tím reálným, který známe, částečně je však fiktivní. V tomto světě jsou jen dvě poloviny – čisté, upravené a bezpečné Centrum, kde se pracuje hlavou, a ponurá, divoká Lada, kde se pracuje tvrdě, výhradně rukama a zbytečně se při tom nemluví. Hrdinou příběhu je Raimo Kallio, povoláním Přenašeč, který překládá zem z místa na místo. Zaměstnání zdědil po otci Reijovi, kterého miluje zvláštním způsobem – takovým,, jaký se hodí pro Lada. V Raimově rodině je kromě otce ještě matka Raija, kadeřnice. Rodinná idyla je vlastně dokonalá, se všemi hádkami a zklamáními, ale i pochopením, lidským teplem a pocitem bezpečí.
Celý článek
. .
.
1.10.2010
**bez titulku**
v rubrice co čtu
Maria Peura: On rakkautes ääretön
„Tvá láska nemá hranic“
Vydalo nakladatelství Tammi, Helsinki 2001
Laponsko se se svými dětmi nemazlí a osídlení je tak řídké, že téměř každý má dost prostoru pro páchání prakticky čehokoliv. Lidé do sousedových záležitostí nos nestrkají, protože mají dost starostí na vlastním. Malá Saara, která má teprve jít do školy, tohle pozná na vlastní kůži.
Saara musí být na dědečka hodná, protože dědečka bolí duše, a tak ho Saara musí utěšit. Dědeček tomu říká hraní, a nic naplat, ani když Saaře se dědečkovy hry dvakrát nezamlouvají. Musí být přece hodná a poslušně držet, dokud si pro ni nepřijedou maminka s tatínkem, kteří Saaru k prarodičům šoupli, aby mohli „v klidu opravovat domov“.
Celý článek
. .
.
27.09.2010
v rubrice co čtu
Vainonen, Jyrki: Tornit
„Věže"
- vydalo nakladatelství Tammi, Helsinki 2009 Henrik rozseká matčino tělo a kusy pohřbí v zahradě na různých světových stranách tak. Ať už se Henrik na smrti své matky podílel či nepodílel, tento způsob pohřbu není projevem žádné Henrikovy úchylky – syn jen plní matčino poslední přání. Doufá, že tak zdědí její dar jasnovidectví. Zda jej skutečně zdědí, to se čtenář nikdy nedozví. Jisté však je, že tímto činem Henrik umožní matce z éteru sledovat nejen jeho fyzickou činnost, ale i pochody v jeho mozku. Ty matku obzvlášť zajímají, především Henrikovy vzpomínky. Matka doufá, že se z nich dozví, jak zemřela její dcera, Henrikova sestra Elviira. Zabil Henrik svou sestru? Byla jeho motivem závist? Nebo to bylo všechno jinak a Elviiru zabil její nedostatek fantazie?
Celý článek
. .
.
4.08.2010
Milý zaměstnanče..
v rubrice jutut
..jsi debil.
Nebo jak jinak bych si měla připadat poté, co mi (naštěstí stejně jako všem ostatním kolegům) v mailboxu přistála následující pošta?
Celý článek
. .
.
3.08.2010
4 seskoky, západ slunce a zához
v rubrice padání
Po dvouvíkendové přestávce se v Kolíně opět vyčasilo, a tak jsem vyrazila na svou předposlední skákací sobotu. Odjezd byl v devět z Hlaváku a procházka z kolínského nádraží na letiště byla celkem fajn. Člověk občas potřebuje nějaký ten pohyb, že.. A protože jsem hodná a pozorná dcera, byla jsem natolik mazaná, že jsem s sebou na výlet vzala maminku, kterážto mě celou cestu rozptylovala zábavnými historkami z mládí, navíc v moravském nářečí, což bylo velice osvěžující.
Celý článek
. .
.
24.07.2010
Staré, ale dobré II
v rubrice jutut
Uvnitř: Recenze elektroniky neznámého autora
Celý článek
. .
.
Staré, ale stále dobré
v rubrice jutut
Při úklidu jsem narazila na dva z internetu vytištěné vtípky z pera neznámého autora, které mě kdysi natolik pobavily, že jsem si je chtěla schovat. Protože papír patří do tříděného odpadu, rozhodla jsem se, že si tyto perly uschovám zde:
Celý článek
. .
.
7.07.2010
Další bláznivé skoky
v rubrice padání
Počasí i jiné okolnosti jsou poslední dobou příznivé, a tak mám za sebou dva skákací víkendy po sobě a další před sebou. Opět jsme si užili spoustu legrace! Na obloze po mráčku ani stopy, a tak jsme byli nemálo překvapení, když letadlo při prvním výsadku dne v jednom kilometru zanořilo do mraku. Vypadal sice suše, ale zato jsme v něm vězeli celé stoupání. Jak známo, v mracích to všeobecně celkem hází, navíc piloti se s námi opravdu nemazali. Nebyla jsem jediná, komu neustálé pohazování a propadání nedělalo dobře na žaludek. Nad vršky mraků jsme se dostali až ve čtyřech kilometrech. Z pilotní kabiny do ocasu doputoval dotaz na vysazovačku – měla rozhodnout, zda bude výsadek, anebo kvůli vysokému mraku pro jistotu návrat na zem. Říkala jsem si, že pokud cesta dolů bude stejně hrozná, jako cesta nahoru (a že by byla horší), chci ven!!! Naštěstí vysazovačka přikývla a otevřela dveře.
Celý článek
. .
.
25.06.2010
Všemocná reklama?
v rubrice jutut
Víme, že peníze hýbou světem. Nejlépe mít jich co nejvíce, a tak není divu, že v dnešní konzumní společnosti se nejvíc vydělává na reklamě. Proto je potřeba do reklamy náležitě investovat, postarat se, aby naše produkty byly co možná nejvíce vidět. No – a jak tento usilovný lov na spotřebitele vypadá v praxi?
Celý článek
. .
.
22.06.2010
Pryč s rubrikami "pro ženy"! A to ani nejsem feministka.
v rubrice jutut
Dnes při čtení ranního „tisku" on-line jsem připadla na znepokojující myšlenku, kvůli které jsem se nemálo rozčílila. Kdosi mi poslal odkaz na jistý článek v rubrice Ona dnes (ano, jedná se o server idnes.cz, který jsem na tomto blogu již zmiňovala a který jinak ráda navštěvuji) – článek sám o sobě byl z mého pohledu zcela o ničem; přečetla jsem si titulek a první odstavec a stačilo. Poté jsem pohledem přelétla titulky, které se nabízely jako „související články", a další titulky v sekci „novinky" a „nejčtenější". Ani jeden z titulků mě nepřiměl, abych rozklikla související článek. Zato skoro u každého jsem si mimoděk pomyslela „Panebože, která slepice si tohle může číst!?"
Celý článek
. .
.
Oční klinika - další etapa?
v rubrice Království za oči
Absolvovala jsem další vyšetření, tentokrát na nejmenované oční klinice, která má jistou tradici a zkušenosti, tudíž se dá předpokládat, že bude nabízet odpovídající servis – za odpovídající cenu. Tak jsem tedy zaplatila – a za své peníze dostala služeb, až mi to bylo málem líto. Jinými slovy – vyšetření, které mělo trvat cca tři hodiny, trvalo hodiny téměř čtyři, a vzpamatovávala jsem se z něj ještě za dva dny.d:-) V samotném „customer service" kliniky bych asi byla schopná najít nedostatky; ale vzhledem k mé poslední zkušenosti z jisté, opět nejmenované, vojenské nemocnice (která byla natolik hrůzostrašná, že jsem se zde s ní tuším raději ani nepochlubila), jsem byla daleka na cokoliv si stěžovat.
Celý článek
. .
.
|
. . .
|
